Re: Proč není Linux rozšířený?

Sice hodně pozdě, ale přece jen dokončuji místy nesouvislý tok myšlenek, ke kterým mně kdysi donutil článek nazvaný Proč není Linux rozšířený. Protože se Linuxem už několik let živím, tak mi to prostě nedá, abych na některé podněty (třeba obchodní model) nereagoval.

Raději upozorním, že alespoň ze začátku jde o jakousi bezprostřední reakci na výše uvedený článek, kterou jsem začal psát ihned poté, co jsem ho shlédnul. Jestli chcete být v obraze, měli byste si ho přečíst nebo trochu připomenout.

Začátkem několik připomínek k obsahu celkově. Franta Hucek je zkušený linuxový borec,který tomu hodně dává, ale podle mně se v některých závěrech mýlí. Nejdříve účetnictví: jsou, jen jich není tolik a chce to hledat. Namátkou lze zkusit (zkusit zadarmo) www.linkonto.cz. Vím, že to má svoje ale, nicméně jde to a to je důležité. Spoustě firem se o počítače stará externista takže v praktickém nasazení zase takový problém není. Dále zmínění pařani jsou jasní – není třeba nijak dále to řešit, dokud herní firmy nebudou chtít, tak se na Linuxu prostě pařit nebude.

Pak tu máme narážku na balíčky, zmiňovaný rpm hell apod. Já si myslím, že dost slušnou „alternativou“ ve Windows je DLL hell. V novějších verzích už je to řešeno trochu lépe, ale ten problém tady je pořád, jestli se nemýlím. Systém Windows je na pohled jednodušší, ale zdání klame, vzpomeňme si na to. Linux má jiný přístup a když se ho uživatel naučí stejně jako ve Windows, bude stejně spokojen – jen mu to vysvětlit. Vím z praxe, o čem mluvím a proto taky píšu knížky na toto téma :).

Tedy na rovinu si řekněme, že to platí za předpokladu, kdy uživatel nepotřebuje za každou cenu nainstalovat verzi 1.2.3.4.5.6.7 asi tak do dvou minut od vydání, ale spokojí se s verzí 1.2.3.4.5.6.1, která zpracuje stejná data o celé 3 pikosekundy pomaleji a má dvě škaredější ikonky… Jistě, rychlý vývoj je jednou z předností open-source, protože jedna ze základních tezí od ESR říká „publikuj rychle, publikuj často.“ Jenže tohle ocení zkušenější uživatelé, a ti si obvykle poradí i přes zmiňovaný „problém s diverzitou,“ který já jako problém nevnímám. Lidi si většinou vyberou jedno distro, které používají, a když je to nějaké mainstream-distro, je k němu taky dost repozitářů. V nich najdou všechno, co potřebují, největší problém je jednou si ty repozitáře najít.

A těm normálním lamám je to úplně putna. Sám spravuji hodně stanic známých a kamarádů, vím o čem mluvím. Nejstarší z nich je čtyři toky starý Mandrake 9.1 a nikdo si nestěžuje. Většinou to je tak, že kdyby já nechtěl, tak tam novější verzi prostě nemají. Za tohoto předpokladu funguje Linux pro normální lidi stejně jako Windows, protože normální lidi si nehledají alternativy nýbrž jim většinou stačí první funkční možnost, kterou jim někdo ukázal. Jediný aktuální software, který potřebují a trochu o tom vědí, jsou antiviry – ale to na Linuxu není nutné.

Zastavme se ale u peněz a obchodního modelu, protože tenhle názor mně z celého článku zklamal nejvíce. Jak sám Franta (majitel LinuxSoftu) tvrdí, krabicové verze distribucí už ani nebere. Je to logické, protože když vedle sebe postavíme pálené distro za 90 Kč a krabici za 900Kč tak je jasné, co si 99% lidí zvolí. Jenže obchodní model komerčních SOHO (tam patří i Mandriva, kterou od nás kdysi bral v krabici), podkopává sám LinuxSoft právě touto činností – tedy svým vlastním obchodním modelem. Jenže jeho model je nevýdělečný, protože na médiích za 90Kč se vydělat nedá. Takže výsledkem je, že nejsou ani peníze na propagaci – tu by podle vlastních slov měl LinuxSoft dělat také, je to přeci linuxová firma. A jestliže Franta tvrdí, že toto je špatný stav, pak já souhlasím. Logicky ale z toho vyplývá, že špatný je i obchodní model LinuxSoftu. Ano, myslím si, že je.

Situace je opravdu tristní, ukažme si to na příkladu u kterého vím, o čem mluvím. Mandriva Linux 2007 za 497Kč s DPH částečně řeší nastíněný problém s pařanama, protože obsahuje Cedegu. Hodně řeší zmiňovaný problém DoDo (dodělej si doma) – ovladače grafiky, softmodemů, wifi karet, to tam všechno je. Čerstvá zkušenost: celé dopoledne jsem řešil wifinu s kamarádem, protože si nainstaloval Free verzi. Loni jsem o něm ani nevěděl, protože si koupil krabici. Komerční verze také řeší hodně problémů se softwarem, protože toho obsahují na médiích docela dost a mají k tomu srozumitelně napsanou dokumentaci. Navíc jsou udělané tak, aby se opravdu daly jednoduše nainstalovat, všechno si nadetekovaly samy a uživatel mohl ihned pracovat. Jistě, že to není na 100 % toho, co je potřeba, ale situace je pro normální lamu o mnoho lepší, než u free verzí (neříkej Franto, že není, víš moc dobře, že je).

Suma sumárum bych řekl, že komerční verze řeší cca polovinu v článku nastíněných problémů, v ideálním případě i více. Přesto ji LinuxSoft neprodává a místo toho nabízí lidem pálená CD za 90Kč. Proč? Když je to především na něm, říct zákazníkovi, co si má koupit – vím, že to není jednoduché, ale zabírá to. Cena toho zboží obvykle není přemrštěná a ta hodnota tam je, sám se ji tam snažím už několik let dostat :) a nejsem sám. Situace je ještě horší když si uvědomím, kolik obchodníkovi zbude (skoro bez práce) z komerční krabice a kolik z pálených médií (skoro nic). Ve výsledku pak nemá nic ani obchodník, ani výrobce distribuce. Co je špatně?

Špatně je to, jak se Linux dneska propaguje. I Franta jako zkušený obchodník v jiných oblastech pravděpodobně podlehl dojmu všech nadšenců – že je nutné šířit free software za každou cenu. Toto je opravdu špatně a myslím si, že to odporuje některým myšlenkám toho softwaru. Stačí si projít GNU.org a zkusit se nad celou věcí zamyslet. Kvalita toho softwaru je někde jinde, ne v jeho nulové (nebo skoro nulové) ceně.

Dělám do Linuxu hodně dlouho a za tu dobu vím určitě jedno – free verze nejsou produkty, na nichž by se dalo vydělávat. Free verze mají své opodstatnění, sám jsem je taky dlouho používal, když jsem studoval, jenže dneska by mi určitě nedělalo problémy nechat v krámě pětibábu za knížku, která mi ušetří spoustu starostí. Alibisticky řečeno udělal bych to, kdybych je čirou náhodou taky sám nevydával :). Free verze distribuce je prostě trochu netradiční marketingový nástroj, je to dobrá chodící reklama sama o sobě. Ale není určena k získávání peněz, nedá se na ní postavit prodejní obchodní model, maximálně tak služby, a i to jde velmi velmi těžko. Myslím si, že tohle by si měl uvědomovat každý, kdo se Linuxu nějak věnuje.

Poznámka: bohužel k vnímání Linuxu jako „věci zadarmo“ nemalou měrou přispívají různí „počítačoví novináři“ a „odborníci“ neschopní pochopit, že slovo free se dá přeložit více způsoby a že základní vlastností free softwaru není to, že je zdarma. Naštěstí se situace pomalu zlepšuje, ale dá to ještě hodně práce – tihle lidé totiž napáchali mnohem víc škody, než si kdy dokáží uvědomit.

Ale zpět k tématu a obchodnímu modelu – přesně tohle jsem chtěl původně napsat do komentářů k původnímu článku, protože to je podle mně nejdůležitější, co jsem k článku měl. Předpokládám totiž, že kdyby uměl LinuxSoft na Linuxu vydělávat, nevznikaly by takové články. Jenomže podle mně není chyba ani v Linuxu, ani v jeho obchodním modelu, ani v jeho malém rozšíření. Jistě, kdyby byl rozšířenější, všechno by šlo lépe, ale nelze na tom stavět. Proto si myslím, že chybějící obchodní model není chyba Linuxu, ale těch, kdo se jím zabývá, přičemž to díky svobodě toho softwaru platí pro každou linuxovou společnost zvlášť.

Takže bych navrhoval přestat kecat a začít Linux pořádně propagovat :). Mluvit o tom, že je bezpečný a stabilní, že na něm nejsou viry a že je legální ho jakkoliv používat. Co ty na to, Franto? A co na to ostatní?

PS: Franta je muž činu, takže než jsem se dostal k dodělání tohoto článku, začal aktivně publikovat o Linuxu na serveru novinky.cz. Z vlastní zkušenosti vím, že není nic jednoduchého dokopat obyčejné médium k zájmu o tak minoritní software. I když mám k obsahu a formě nějaké výhrady, sláva mu za to!

pridej.cz

Komentáře

  1. Petr F napsal:

    Dobry den
    Myslim, ze nejvetsi problem Linuxu dnes je jeho roztristenost, ktera vede k tomu, ze v podstate nikdo Linuxu nerozumi.
    99% linuxaku zna svou distribuci a nekteri ji znaji velmi dobre, ale na naprosto fundamentalni otazky tipu kde mohu nastavit svou sit musi okamzite nasledovat protiotazka „a co mas za distro?“ a po te vetsinou v lepsim pripade „to neznam sorry“ a v horsim „… je shit porid si …“
    Dalsi dobry priklad je „jak nainstaluji…?“
    Odpovedi „rmp deb ale uz se to dela pres…, ale to ve tve distribuci asi neni“ odradi podle me kazdeho a to tu vubec nepocitam s fanatikama.
    Rekl bych ze tohle BFU nemaji sanci pochopit a vubec se jim nedivim.
    Proto je podle me nutne nejak (= nemam paru jak) podporit organizace jako LSB (vim, uz se jmenuje nejak jinak) a FreeDesktop.org a po te propagovat jen distra, ktera tyto standarty dodrzuji.
    Take by to chtelo rozetnout problem Gnome vs KDE,
    ale vim, ze to uz jsem na prilis tenkem lede.

  2. bibri napsal:

    Problem je, ze LSB ani Freedesktop neresi zadnou z uvedenych potizi. To jsou ale podle mne potize, ktere maji jednoduche reseni – poridte si lepsiho linuxoveho radce. Odpovedi, ze tomu nerozumi, se divit neda ale clovek, ktery misto reseni problemu navrhuje zmenu distra protoze to stavajici je shit, to je s prominutim vul.

    Proste ta distra jsou jina a jiny bude i servis. Strucne receno ve skodovackym servisu vam BMW neopavi, mozna poradi kam jet, ale neopravi. S tim se nic delat neda.

    V linuxu to tak strasne neni. Veci jako sprava softwaru nebo nastaveni site se i v Linuxu daji delat celkem univerzalne, zas tolik rozdilu mezi distribucemi neni. Nehlede na to, ze existuji zpusoby, jak to delat opravdu univerzalne – za dve vyse zminene oblasti bych navrhnul Webmin nebo Smart.

  3. Petr F napsal:

    Ja jsem to myslel spis tak ze ja jsem ten radce.
    A tyto potize byly samozrejme jen priklady.
    Ja pouzivam gentoo a treba urpmi jsem v zivote nevidel.
    Proto je dost obtizne odpovidat na otazku „a ty teda umis ten linux?“
    Jasne ze ve skodovackym servisu mi BMW neopravi, ale co se tyce treba te site tak to dovedu rict ve win cloveku po telefonu v podstate i bez toho abych znal verzi jeho win. V linuxu si to moc nedovedu predstavit.
    Co ja vim tak s balickovacimi problemy uz se LSB zabyva, takze jim drzim palce, ale zatim to chteji zjednodusit tvurcum software.
    Pokud se to ujme tak to podle me zjednodusi praci i uzivatelum.
    S webminem mate asi pravdu, mam ho nainstalovany ale zatim jsem ho nezkoumal.
    Nicmene se nemohu spolehnout na to ze uz bude nainstalovan (je default v Mandrive?)

  4. bibri napsal:

    No, narovinu, lidi, kteri po mne neco chteji ohledne pocitacu, je fakt hodne. To zna kazdy IT. Uz delsi dobu se ale bavim tim, ze je „studuju“ a pozoruji jejich chovani. Neni na tom nic spatneho – vyuzivam to pak v praxi, napriklad pri psani knih.

    Dodneska podkavam lidi s W98, WMe, W2k, WXP a nove Vista. I mezi nimi jsou rozdily a mam problemy nekterym lidem neco vysvetlit. Od nastaveni site az po instalaci programu – proste ty dialogy vypadaji jinak to zaprve, za druhe ja si je davno nepamatuji. Resim to tak, ze mi to ti lide ctou z obrazovky a vzdycky se k necemu dokopeme…

    Podobne problemy mam v Linuxu, jen se to tyka jinych oblasti. Mozna je jich vice nebo mene, to nejsem schopen posoudit, ale vim, ze tam jsou, to samozrejme nepopiram. Jenze v praxi to resim stejne jako s windows a funguje to stejne dobre.

    Nerikam, ze by to standardizace nespravila nebo nezlepsila, ale vetsina tech problemu je proste celkem jednoduse resitelnych a to za pomoci jakesi „prevence“. Lamy maji mit proste lamovske distro a ty jsou si podobne, akorat hlavni nastroje se jmenuji jinak, ale „instalace softwaru“ tam bude vzdy a bude udelana tak, by to ty lamy pochopily.

    Vetsinou pak ty lamy kvuli takovym jednoduchym vecem ani nevolaji, opravdu ne. A kdyz zavolaji, tak jsem schopen to s nimi resit na MDV a +/- na Suse a Fedore. Lidi s Ubuntu, Gentoo a pod proste posilam tam, kde jim poradi lepe nez ja, neda se svitit. Neni na tom nic divne ani spatneho, protoze to same delam i u Windows kdyz nevim.

    Proste to, co chci rict je, ze mne lidi stejne jako kazdeho IT otravuji porad a s ruznymi vecmi. Problemy maji vsichni, jen lidi na Linuxu maji jine problemy nez na Windows. Ale v 99 % pripradu je na obou stranach chyba v uzivateli – neco nepochopil neco si neprecetl apod. U Linuxu mam dve vyhody – za prve vetsina lidi okolo ma Mandrivu, kterou dokonale znam, za druhe hodne z nich to ma nainstalovane primo ode mne. Ti pak nevolaji vubec – bavim se samozrejme o desktopech.

    Toz tak to vidim ja.

    PS: je to jednoduche – urpmi jmeno softu (je to celkem inteligentni – misty az moc :), takze to na 99.5 % najde to, co je potreba).

  5. Frantisek Hucek napsal:

    Co se tyce nazoru, ze kdyz palime DVD za 100 Kc, tak tim „kazime“ trh, tak s tim nesouhlasim.. Zaprve, stale vice a vice lidi ma moznost si CD/DVD proste stahnout „zdarma“ z netu.. Kdo si je stahnout nemuze (ma limit dat, nebo pomale pripojeni) tak si je necha stahnout od kamarada.. To paleni je spis takova sluzba pro ty, co na to pospichaji, nebo to nechteji tahat.. Uz se neco probiralo pred lety na:
    http://www.abclinuxu.cz/forum/show/13145

  6. bibri napsal:

    Ahoj, ale o deformaci nebo pokažení trhu tam nepíšu, já jsem jen napsal, že tím vlastním přístupem podkopáváš to, na čem se snaží trhnout distribuce. V tom vidím rozpor, protože na jednu stranu kritizuješ jejich špatný model a na druhou stranu ho sám podkopáváš. Kdybys na tom vydělával, tak to je jiná, ale ono to nevydělává ani Tobě a to je ten problém, protože se připravuješ o zisk. Odhaduji, že stejný výdělek jako na pálených DVD Mandrivy bys měl, kdybys prodal pouhou třetinu až čtvrtinu toho množství v knihách. Jinými slovy, kdybys polovině z těch lidí vysvětlil, proč si mají koupit produkt, tak vyděláš minimálně 2-3x tolik (zbytek si přece jen vezme pálená DVD).

    Ať si kdo chce prodává za kolik chce, ale jestli se tím chceš živit, musíš to mít dobře spočítané. Jasně jsem to napsal tady (to je pokračování té diskuse). Jasně, že linux-cd.cz nebo qwert.cz si to dovolit mohou, protože když jim z každé zásilky zůstane 50Kč a udělají jich 10-20 denně, tak je to slušný příjem navíc za nic – kompy by stejně měli puštěné, net si platí, tak co? Ale když to děláš v kanclu, platíš náklady na nájem, další připojení, zaměstnance apod., tak to prostě celé musí vypadat jinak. Nesměl bys prodávat stovky měsíčně, ale tisíce, pak by to možná šlo. Něco o tom vím, taky se tím živím a živil jsem tím i více lidí :).

    Byl by problém vylepšit tu knihu tím, že k ní dáš 2 DVDčka s updaty + kompletním archivem softwaru, napíšeš na ně „spusťte /mnt/cdrom/add.sh pro přidání zdrojů“ a prodával to o kilo dráž, v nejhorším případě stejně draho? Vždyť i tak vyděláš o hodně víc, než prodejem jednoho DVD za 100 Kč, nebo ne?

  7. Martin napsal:

    Ahoj, veľmi zaujímavý článok, ktorý som chcel najprv iba preletieť očami, neskôr po prečítaní komentárov predsa len nedalo sa prečítať od začiatku do konca. Musím sa priznať, že ma model krabicových verzií veľmi zaujal. Má to niečo do seba hlavne vo sfére terajšej aj samozrejme budúcej propagácií linuxu. Čo sa mi však nepozdáva a robí mi akési vrásky na čele, je predsa len roztrieštenosť distier a už uvedeného problému istého „troubleshooting-u“ pre menej zdatných užívateľov. Na druhej strane táto téma je asi mimo nejakej jednoduchej diskusie v komentároch .. Svet je o reklame a o peniazoch .. stále v jednom kole a ruka v ruke ..

  8. Viktor Matys napsal:

    Zdraví bývalý Qwert.cz, Grumpa! :o)

    Je to už přes dva roky, co jsem qwert prodal a skoro dva roky, co qwert už nejede. Prodej pálených CD, kterým jsem se zabýval především (kromě dovezených originálů a dále knih) byl postaven na obchodním modelu, že když se to nevyplatí, tak na to peču. Vycházel jsem z toho, že práce s tím je mraky a že nemám čas si vydělávat jinde. Takže, buď vydělám na distribuci pálených CD, nebo nebude distribuce pálených CD. Vidí tam někdo nějakou další variantu?

    V tomhle tedy dávám autorovi jasně za pravdu.

    Proč by to nemohlo děláno být zadarmo? Na rozdíl od překladatelské, programátorské a já nevím jaké práce pro komunitu, je v obchodní společnosti potřeba makat furt. Když si jako překladatel dám týden pauzu, nikdo nic nepozná a ještě mi všichni budou děkovat za ty překlady. Když si dám týden pauzu v zásilkové službě, bude pár zákazníků pěkně namíchnutých. Takže tohle je hlavní důvod (podle mě).

    Hezky to dokládá příkad konkurentů, kteří se občas vynořili. Začli z čistě idealistických pohnutek rozesílat CD za výrobní náklady a do tří měsíců skončili. Prostě je to „kolbenka“, jako jakákoliv jiná práce, kterou děláš na plný úvazek. Výjimkou byl Franta a jeho LinuxSoft – on totiž tento provoz dotoval z jiných příjmů, ale to je fakt dost výjimečná možnost.

    Dále to hezky dokládá fakt, že na rozdíl od řady brblajících na webových fórch, zákazníci qwert.cz byli spokojení lidé, kteří platili ochotně a za čas objednávali znovu. Chce jim to někdo rozmlouvat? I tohle je svoboda.

    Takže, nekecám a makám! :o)

  9. Petr Jakubec napsal:

    Ja fakt nevim, co furt mate s tim – mene zdatny, bufu, nevi, nerozumi, – nikdo mu neporadi protoze – diversita – …..

    co to jako ma znamenat?
    mam par uzivatelu o ktere se staram soukrome – MDV, komercne SuSE. a tam zadny takovy problem NEEXISTUJE! pochopte uz konecne to propojeni urcity OS – urcity servisman! co je na tom probuh jineho nez ve svete windows? vy taky zavolate oraclu ze vam nejede informix a ocekavate radu? (resp. jiste dostane se vam rady zavolat na patricnou podporu)

    Dulezite je prave aby bfu neresily svuj OS, pocitac jim ma spravovat nekdo jiny… treba s koupi noveho pc apod.

    PS: trzni chovani: hezky formulovne zavery pane Bibr. naprosto souhlasim. ted uz na to taky mam :-) a minimalne jednu distro si vzdycky koupim. a zacatecnikum rikam bud debian – a delat si vsechno po svem a za par let vam to mozna nabootuje do Xek, nebo mandrivu s knizkou tak jak je a nemusite nic resit. (omlouvam se debianistum, ze je pouzivam jako strasaka, navic dnes uz opravdu nepravem).
    PJ

  10. bibri napsal:

    Hezky to dokládá příkad konkurentů, kteří se občas vynořili. Začli z čistě idealistických pohnutek rozesílat CD za výrobní náklady a do tří měsíců skončili. Prostě je to “kolbenka”, jako jakákoliv jiná práce, kterou děláš na plný úvazek. Výjimkou byl Franta a jeho LinuxSoft – on totiž tento provoz dotoval z jiných příjmů, ale to je fakt dost výjimečná možnost.

    Dále to hezky dokládá fakt, že na rozdíl od řady brblajících na webových fórch, zákazníci qwert.cz byli spokojení lidé, kteří platili ochotně a za čas objednávali znovu. Chce jim to někdo rozmlouvat? I tohle je svoboda.

    Takže, nekecám a makám! :o)

    Přesně tak, mluvíte mi z duše. Cítím zde rozdíl, protože je prostě vidět, kdo to zkoušel (pořádně) a kdo ne a jenom vykřikuje něco o tom, že kdo chce za free software peníze je zloděj. I tací jsou, ale ty asi nezměníme…

  11. Ucitel napsal:

    SItuace s ucetnictvi pod Linux pomalu se meni. Napriklad:
    http://sourceforge.net/projects/ucetnictvi-ol

  12. Martin napsal:

    Aby som bol úprimný, ako lame mi je v podstate jedno, či mám free verziu alebo krabicu, akurát pri free, ak som dobre pochopil linuxovú filozofiu, nemám podporu a záruku a nemôžem reklamovať. Za OS som ochotný dať najviac 1000Sk, vyššie ceny považujem za zlodejinu.
    Ale prínos Linuxu, a je jedno, či free, alebo v krabici, je podľa mňa hlavne v tom, že má šancu pomôcť ozdraviť softvérový a IT-trh, brutálne deformovaný monopolom jednej nemenovanej firmy.
    A ja nevidím najmenší dôvod, prečo by som sa mal skladať armáde Billovych právnikov na luxusný život a jemu na cestu do vesmíru.

Vložit komentář

Váš e-mail nebude nikdy zveřejněn nebo nikomu sdělen. Požadované údaje jsou označeny *

*

*