ÚS se proto nemůže nad nikým „povyšovat“ a stejně tak nemůže „tvořit zákony“. Nic z toho ostatně neudělal ani tentokrát. Pokud jsem četl dobře jeho prohlášení tak pouze konstatoval, že ten přijatý zákon není ústavní, protože odporuje definici ústavního zákona. A proto neplatí. Nevidím v tom nic, co by odporovalo obyčejnému selského rozumu.

Nutno dodat, že jsem si prošel i ten záznam v televizi a k němu výhrady mám – soudci opravdu nevypadali nestranně a kladly otázky takové, které asi neměli. Na druhou stranu viděl jsem v nich snahu dopátrat se k tomu, proč k danému stavu došlo. A musím dodat, že odpovědí na ně mne zajímaly a soudce asi také – především tedy to, proč se nejsou schopni v parlamentu domluvit, případně proč neužili ústavní cestu notabene když dopředu věděli, že tento způsob není košer a je lehce napadnutelný. To jsou věci, které jsem chtěl slyšet a pánové z parlamentu mne ve svých reakcích rozhodně neuspokojili.

Další věc je ta, že ÚS si neřekl toto se nám nelíbí a půjdeme po tom. Naopak – byl donucen zabývat se tím na základě ústavní stížnosti člena parlamentu. Vzhledem k tomu, myslím, konal rychle (na soudce nezvyklé) a dle mého i správně.

Využít této situace k útokům na ÚS a kecům VK o chaosu ohrožujícím společnost (ten je ve skutečnosti v parlamentu od r. 2006) a případně seškrtání pravomoci ÚS (VK a JP) je jen důkazem toho, že dělba moci je v pořádku a kontrolní funkce ÚS funguje. Kdyby nefungovala, neměli by „zbylí mocní“ jediný důvod nadávat.

>logicky se dá zdůvodnit i ten největší nesmysl.

Hehe ;) To asi není myšleno vážně, že ne?