1. BSA není žádná zákonná nebo oficiální autorita v oblasti nelegálního softwaru. Je to zájmové sdružení výrobců komerčního softwaru, kteří na ni de facto delegují své negativní PR. V praxi pak není ve zprávách že „Microsoft/Adobe/Apple/někdo jiný útočí na uživatele“, ale že „BSA znovu bojuje pro nelegálnímu softwaru“. Je to praktické a někteří si stále myslí, že jde o nějakou oficiální nebo dokonce zákonnou aktivitu. Ale kdeže!
2. BSA vám nemůže nic udělat, maximálně vás může udat na policii - přestože se snaží, aby to tak nevypadalo (ukázkový dopis). Sama však na zákrok nemá žádné zákonné prostředky a pouze straší, občas dokonce za asistence Policie ČR. V Česku navíc nemá ani pobočku (viz kontakty nebo hledání na justice.cz). Většina chudáků se v neznalosti bohužel „udá sama“ prostřednictvím tzv. „prohlášení o softwarové čistotě“ (viz odkazovaný dopis). Nedělejte to!
3. BSA používá při prosazování svých cílů neetické a velmi sporné metody. Sama pracuje především na základě udání, viz tento článek či bonzácký web www.zatepla.cz. Chcete-li víc, přečtěte si o kauze s „neuznatelnými“ daňovými náklady, podívejte se na její výhružné video a najděte si další články např. na Lupě či jinde. Jsem sám, kdo si myslí, že činnost BSA je naprostá katastrofa?
4. BSA sleduje pouze jeden cíl –  zájmy firem, které zastupuje. Nejde jí o „snížení míry pirátství“, jak kdysi říkala, protože to by se týkalo všeho softwaru. BSA zajímá jen a pouze software jejích členů – nic víc a nic méně. Využívá přitom neznalosti uživatelů, kterým jednoduše nenabízí bezplatné alternativy, což by v případě opravdového zájmu o „snížení míry pirátství“ mohla – podle mne spíš měla.
5. Stejně tak nevěřte tomu, že BSA chce “podporovat kroky a iniciativy, které vedou k technologickým inovacím, investicím do informačních technologií a důvěře ve výpočetní techniku,“ jak píše na vlastním webu. BSA je obyčejná lobbystická organizace, stačí se podívat na kauzu otevřených standardů v EU, kde šlo jen a pouze o zájmy jejich členů. Ukázkový příklad činnosti, kterou bohužel běžně nevidíme, ale určitě o ní něco tušíme  …

Obeslaným firmám proto vzkazuji: dopis od BSA ignorujte, nic nevyplňujte, nikam nepište a nikomu nic neposílejte! Máte-li pochyby o softwaru ve firmě, zkontrolujte si jej a zaměřte se na použitelné a obvykle volně šiřitelné alternativy ke komerčnímu softwaru. Jsou velmi dobře použitelné a mnoho uživatelů, firem či škol jej opravdu používá.

Stále však nechápu, proč taková organizace dostává pravidelně prostor ve vysílání veřejnoprávní televize? Nemáte někdo smysluplný a proveditelný nápad, co by se s tím dalo udělat? Pokud ano, podělte prosím se v diskusi. Díky!

Zkušenosti nám také říkají, že mnoho uživatelů open-source softwaru by se rádo angažovalo, jenom neví jak. Spousta z nich má strach, nejsou to počítačoví odborníci a podobně. Možná mezi ně také patříte. Pokud ano, pojďte s námi překládat:

• Na překlady není nutné být počítačový odborník – nástroje jsou i v grafice a celkem intuitivní/klikací a dělají spoustu věcí za uživatele. Komunikaci s projekty/vývojáři ohledně integrace překladů zajistí koordinátor.
• Překladatelé nemusí být excelentní spisovatelé, spousta věcí je jednoduchých a stačí se držet zavedené terminologie. Na druhou stranu člověk by neměl být úplné jazykové dřevo .
• Výhodou je znalost terminologie – u obecných věcí to není tak hrozné, ale u specializovaných aplikací – napadá mě třeba Gimp – se už vyžaduje znalost oboru (Gimp=grafika). Každý dostane po konzultaci s koordinátorem takovou práci, na jakou si troufne (rozsahem i odborností).
• Nestrháte se – nehledáme nabíječe, kteří by sedli a přeložili celé KDE za dva dny . To není reálné. Hledáme lidi spíš na spolupráci trvalejšího charakteru – se zaučením nových lidí je velká režie, vše se kontroluje/přepisuje, znovu konzultuje atd. Trvá delší dobu, než se schéma komunikace a spolupráce usadí. Překlady se navíc stále upravují, vycházejí nové verze aplikací a podobně – proto je výhodnější zapojení trvalého charakteru.
• Vaše spolupráce je velkým přínosem pro open-source software a jeho české (případně slovenské) uživatele.

Koordinátor Jirka Eischmann má připraveny základní informace pro překladatele, najdete je například na české Mandriva Wiki: http://wiki.mandrivalinux.cz/lokalizace-pokyny. Mrkněte na ně a jestli vás ještě nepřešla chuť :), ozvěte se mi (zde v diskusi nebo e-mailem), nebo přímo jemu.

Není to ještě úplně doladěné (musím si dodělat/upravit sadu rozumných ikon + doladit barvy), ale základ už tam je myslím pěkně vidět. Takže nejdřív plocha s panely, přepínačem aplikací a nezbytným Gkrellm, všechno v tmavém, protože do monitoru koukám celé dny:

Všimněte si přepínače aplikací a ploch přímo na desktopu. Ano! Nový a tak často v diskusích zatracovaný koncept plochy jako nástěnky je více než dobrý, asi tak miliónkrát lepší než plocha stará, klasická (tedy „adresář)“. Většina těch, co na něj nadávají, se pouze nedokázali podívat do nastavení. Kdyby to udělali, zjistili by to samé. Jak říká klasik: psi štěkají, karavana táhne dál. A nyní již klasický emailový klient Alpine:

Průhledný terminál, tentokrát opravdu – mám zapnuté 3D efekty, ani integrovaný Intel 945 s nimi problémy nemá. Dále Audacious, MP3 přehrávač, už jsem tu o něm psal. Jak jinak než  v černém… Musím se přiznat, že mi dělá stále větší radost:

A nakonec pár otevřených aplikací včetně ukázky QT tématu Oxygen. Není to úplně podle mých představ, ale zatím stačí, až bude víc času (kdy?) tak se podívám po něčem lepším a doladím si barvičky. V levém spodním rohu si všimněte speciálního KDE  upozornění (to je něco, na čem teď „objevně pracují“ lidi z Ubuntu):

Musím dodat, že můj přechod na KDE 4 byl dílem náhody – musel jsem s ním poměrně intenzivně pracovat při přípravě Mandriva Linuxu 2009 CZ a už jsem u něj zůstal. Zatím jsem se s novým prostředím celkem sžil. Pár věcí mi chybí, ale nic zásadního, resp. je to podobné jako u XFCE. Důležité věci to ale umí a vypadá dobře, zatraceně dobře. Zkusím poslat nějaké feature requesty, uvidíme, jak vývojáři zareagují, třeba se zlepší i ty detaily :).

Na závěr přikládám, víceméně pro pobavení, jak vypadá Mandriva Linuxu 2009 po instalaci. Jirka říkal, že to je docela rozdíl, tak posuďte sami :)

Aktualizace: k dispozici je i výkonnější Barbone Fenix Ultra (nemá Celeron, ale plnohodnotný Intel Dual core) a úsporný Barbone Jimi postavený na platformě Intel Atom. Oba si zachovávají velmi příznivou cenu.

Musím se přiznat, že když jsem viděl cenu toho počítače, nechtěl jsem jí příliš věřit. Hardware je dneska levný, ale tohle je opravdu neskutečně levné – za stejnou cenu se prodávají repasované, čili používané počítače. Levné věci si příliš nekupuji, protože na ně obvykle není spolehnutí v kritickém nasazení, ale já nejsem cílová skupina tohoto počítače. Tou jsou obyčejní uživatelé, kterým postačí určitě a navíc to vypadá, že to bude celkem spolehlivé. Uvnitř je procesor Intel s taktem 1.8 GHz (Celeron – C2D) a giga kvalitní paměti v základní desce Gigabyte s čipovou sadou Intel. Za tuhle cenu jde o naprostý luxus, stačí srovnat třeba s touto speciální nabídkou. Více detailů o hardwaru najdete na webu www.barbone.cz.

Čipset Intel je v Linuxu celkem bezproblémový, na desce je všechno – grafika, síť i zvuk – a nemá se tam co pokazit. Přidán je 160 GB disk WD, celkem obyčejná skříň, myš a klávesnice. Klasický počítač do kanceláře nebo na doma – zvládne všechno, s výjimkou náročných her. Tam už integrovaná grafika stačit nebude… Měl jsem jej na stole asi měsíc a na obyčejnou práci mi stačil naprosto v klidu. Dokonce uvažuji, že jej koupím našim domů, protože už tam mají docela starý šrot. Nedostatek výkonu se projevil až ve VMware a při pokusném buildu ISO obrazu – tam jednoznačně nestačil osazený procesor Celeron (málo cache).

Nyní k operačnímu systému. Předinstalován je Ubuntu Hardy Heron (8.04.1) – bylo mi řečeno, že je třeba být „in“ :). Rozumní lidé budou rozumný důvod hledat jinde (malá nápověda: jaká je nejvýraznější vlastnost toho počítače?). Softwarová konfigurace je oproti standardnímu Ubuntu HH značně vylepšená a obsahuje  kompletní cz/sk lokalizaci, přidané aplikace a hry a dále některý ten „nezbytný“ „nesvobodný“ software – Flash, Skype, Reader apod. Přidána byla též elektronická dokumentace – ukázky z knihy Ubuntu a příručka pro začátečníky, obojí v PDF. Na ploše je mírně upravené „barbone“ pozadí. To je prozatím všechno.

Ubuntu Hardy Heron na počítači Barbone Fenix

Možná jste uhodli, že moje práce byla připravit ten ISO obraz. Dělal jsem na něm na začátku prázdnin a musím se přiznat, že jsem při přípravě skoro rodil ježky. Dokumentace k ubuntímu Ubiquity je – v tomto případě stejně jako Ubuquity – plná chyb, případně není vůbec. Rozumné (rozuměj: alespoň nějaké) informace najde člověk jen v Launchpadu (Bugzille). Těžko říct, zda je to záměr, nebo není potřeba tohle dokumentovat, spíš to druhé. Nenašel jsem v okolí moc lidí, se kterými bych se mohl poradit. Po létech přípravy Mandrivy a testů jiných dister jsem si říkal, že tohle by mohlo být v klidu vzhledem ke stáří, či spíš novotě toho distra. Ale mýlil jsem se – v Ubuntu je stejný bordel, jako všude jinde. Naštěstí máme otevřené zdrojáky :).

Systém je aktualizovaný a bude aktualizovaný zhruba každé dva měsíce, právě pracuji na posledním ISO pro Hardyho. Aktualizace by měla ušetřit uživatele známých problémů a dále nutnosti stahování velkého objemu dat – co bydlím na dědině, tak vím, že to není žádný med. Je tu sice čerstvý vzduch, ale není tu Internet :). Zároveň dává pravidelná aktualizace prostor k různým vylepšením. Dostane-li se vám počítač do ruky a budete k němu mít nějakou připomínku (spíš softwarovou, ale můžete poslat i hardwarovou), tak mi jednoduše napište.

Instalace je připravená tak, že splňuje požadavky na rychlost a obsluhu u montážní linky. Tam se jede „na čas“. Celý instalační proces je proto zcela automatický včetně zadání uživatele, detekce hardwaru apod. Provádí se z DVD (zatím) a trvá asi jen deset minut. Tzn. stačí vložit DVD a odejít, o ostatní se postará instalátor sám. Specialitou jsou hardwarové testy připravené na míru výrobci – tedy ve stejném duchu. Vše je zkrátka uděláno tak, aby byla instalace a zahoření počítače co nejrychlejší a co nejjednodušší. Šetří to čas a čas jsou peníze.

Co bych ještě dodal? Za prvé jsem ještě nyní zcela paf z nízké ceny – nenašel jsem srovnatelnou nabídku nikde. Počítač bych s klidem dal na stůl každému normálnímu uživateli, protože jeho nárokům vyhoví zcela určitě. Vyměnil bych ale myš a klávesnici, které bohužel reflektují brutálně nízkou cenu a rozmazleným psavcům určitě nevyhoví. Těm, kteří píší dvěma prsty, to ovšem bude zcela jedno.

Za druhé: Bohemka je první z velkých českých výrobců, který se k něčemu takovému odhodlal. Linux se sice občas dává, ale často jen „aby byl“ a nic víc. Stejným způsobem se používá FreeDOS. Jde jen o jakousi úlitbu Microsoftu, který horuje za nová PC s operačními systémy, ale jiné než ty svoje moc rád nemá. Předinstalovaný Linuxu se moc nevidí a když už, tak za moc nestojí. Stejné je to bohužel i se zahraničními výrobci – Dell linuxové notebooky nedováží vůbec (ověřeno včera), sehnat Lenovo, HP, český linuxový Eee či Wind je horor (Microsoft platí reklamu, tak proč dodávat něco jiného, zvlášť na tak malý trh, že?), a o Aceru škoda mluvit.

Závěrem: záměr byl připravit počítač, kde stačí „zapnout a jet“. Něco jako Apple :), ale s Linuxem a navíc cenově dostupný :). To se, myslím, povedlo docela dobře. Venku je teprve první verze, ale už mám pár nápadů na vylepšení, které zapracovávám do nového ISO obrazu. Zatím je k dispozici pouze jeden model – tahle volavka, ale když to půjde dobře, bude jich brzy víc. Takže držte palce a hlavně dejte vědět, jak se vám počítač líbil. Ne mně, ale výrobci :).

PS: článek píšu od půlky července, takže mezitím už vyšla recenze na serveru LinuxEXPRES.cz.

No, nejprve se koukněte, jak to celé zvenku vypadá:

Základ je samozřejmě kniha – černobílá, rozsah 270 stran. Obsah knihy je dílem poměrně rozsáhlého kolektivu autorů. V první verzi to byl Jakub Lucký z Ubuntu.cz a parta okolo něj. Kontakt a organizaci v Ubuntu komunitě zařizoval Jenda Vančura. Kniha bohužel nestihla vyjít v rozumném termínu koncem loňského roku, způsobily to mé zdravotní potíže a některé další okolnosti. Proto jsem ji odložil na další vydání – Hardy Herona.

Na aktualizované verzi textů se už podílely známé firmy: Vlasta Ott (texty + korektury – bizoní kus práce, pomoc při konzumaci sýrů a červeného vína – taky bizoní kus práce :)), Jiří Eischmann (texty+korektury), Milan Kozák (texty+korektury), Vojta Trefný (korektury) a moje maličkost (korektury, úpravy textů, sazba, organizace a další). V CPressu byl zodpovědným pracovníkem Martin Domes (organizace, práce na obsahu, další připomínky). Více o textu vám možná napoví obsah samotné knihy:

Kniha Ubuntu nezapírá inspiraci úspěšnou Mandrivou. Sazba (LaTeX) i organizace knihy je stejná, vše okolo také, obsah je poměrně dobře prověřen, metodika psaní také. Co se změnilo je týmový autorský přistup, který u Mandrivy není, protože obsah visí jen na mně. Tam dělám texty sám, pak je připomínkují ostatní. Nyní jsem zkusil jiný přístup – kolektivní spolupráci už při psaní textu – a byl jsem celkem překvapen. Ne, že by to šlo úplně hladce, ale šlo to mnohem lépe, než jsem čekal. Vypadá to, že mám nad čím přemýšlet :). Ukázky z knihy:

Ke knize jsou přiložena dvě dvouvrstvá DVD média (DVD9). Obsahují upravenou instalaci Ubuntu pro 32 a 64 bitů, vyladěnou pro české a slovenské uživatele. Samozřejmostí jsou drobnosti jako Skype, flash a podobně. Dále je přiložen obsáhlý offline repozitář aplikací, her a podobně pro uživatele bez přístupu k Internetu. Přiložena je i dokumentace v elektronické formě (knihy k Firefoxu, Thunderbirdu, LDP a další). DVD sestavoval Filip Dominec (dodával i některé screenshoty k textům), to vše za mého odborného dohledu. Zřejmě mu moc nesvědčil, protože mi s finálními mastery poslal i relaxační fólii :). Fakt nekecám, věřte mi:

Přikládám výpis příkazu ls -laR na obě DVD: DVD-32bit.txt (zip) a DVD-64bit.txt (zip).

Jsem celkem zvědav, jak bude kniha přijata. Chtěl jsem, aby byla od prvního vydání stejně dobrá jako Mandriva, jenže ta se vyvíjí už pět let. Chtěl jsem se poučit z chyb, atd, atd. ale znáte to :) . Ne vše vyšlo, jak mělo, zkoušel jsem úplně jiné postupy psaní a přípravy a prostě to bylo jiné. Ale řekl bych, že tak 85 % kvality Mandrivy to má, což se mi s odstupem zdá jako velmi dobrý výsledek. Do příště bych chtěl rozšířit a zatraktivnit obsah (tam už pár taháků je, ale mám další nápady) a lépe integrovat DVD s knihou – trochu to napoprvé skřípalo. Jestli k tomu něco budete mít, klidně mi pište, stejně jako u Mandrivy budeme připomínky a postřehy reflektovat – vede to k oboustranné spokojenosti a zvýšení kvality produktu.

Též jsem zvědav, kdy to „příště“ vlastně bude. V komunitě a v různých anketách válcuje Ubuntu ostatní distra, tak uvidíme, jak na něj zareagují normální lidi. Mandriva je zaběhlý produkt a suverénně drtí v prodejích všechny ostatní linuxové knihy vč. pokusů o vydávání distribucí (prodává se o řád výše – pouze koncový prodej). Na prodejích bude záviset i další osud a další vydání knihy. Finální plán je dostat se do stejného stavu jako s Mandrivou, tzn. aktualizované vydání každého půl roku. Část výdělku poputuje na podporu občanského sdružení Ubuntu, které je zatím tak tajemné, že nemá ani webovky :).

Tož to by bylo všechno. Další informace a ukázky najdete na webu CPressu. Všem výše zmíněným musím v závěru poděkovat za pěkný kus odvedené práce. Dík zaslouží i společnost Webstep, s.r.o., která vydání knihy finančně podpořila. Stálo nám to všechny (autory) hodně času i sil, tak nám dejte vy ostatní vědět, jak se vám to líbí!

Mimochodem, Vlasta se mi během pracovního víkendu přiznal, že mnoho jeho článků „napsalo červené víno.“ Z toho je vidět, že ve víně je nejen pravda, ale i kvalitní články, tak si z toho vezměte poučení :).