Všem, jejichž hlas je slyšet
Obracíme se na všechny, kteří vystupují v televizi a v rozhlase, píší do novin a časopisů, poskytují rozhovory atd., zkrátka na ty, „jejichž hlas je slyšet“. Zamyslete se prosím nad následujícími řádky.
V poslední době pozorujeme značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti, bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity. Společnost se tvrdě orientuje na okamžitou spotřebu, na rychlý a bezpracný úspěch. Hodnoty, které byly po staletí považovány za „skutečné“, jdou stranou. Tato situace není specifická jen pro naši zemi, jedná se o celosvětový (euroamerický) vývoj, který u nás probíhá rychleji, neboť „doháníme, co jsme zameškali“.
Na řadě škol jsme svědky soustavného snižování požadavků na znalosti a dovednosti. Ve sdělovacích prostředcích je často zpochybňována role paměti ve vzdělávání, smysl výchovy ke kázni a společenskému chování, důležitost osobního úsilí a význam zodpovědnosti. Cožpak si již nikdo neuvědomuje, že vzdělání a vzdělanosti člověk dosahuje dlouhodobou, soustavnou a cílevědomou činností?
Pokles úrovně vzdělanosti vnímáme s obavami. Absolventi základních, středních i vysokých škol mají dnes podstatně horší všeobecný rozhled než generace jejich rodičů. Ochota a tedy i schopnost porozumět světu, který nás obklopuje, je čím dál menší. Výrazně poklesla chuť pochopit přírodovědné i společenské jevy, vyznat se v historii, literatuře a výtvarném umění, vnímat současnost v kontextu historického a kulturního vývoje lidstva. Mnozí dnešní maturanti mají vážné problémy s vyjadřováním i s pravopisem, se základními početními úkony, nejsou schopni řádně porozumět psanému textu, sepsat smysluplný odstavec, neznají základní historická fakta, nemají ponětí o nedávném vývoji naší společnosti. Tzv. počítačová gramotnost je často chápána pouze jako úspěšné zvládnutí počítačových her, brouzdání po internetu a v lepším případě též pochopení základů jednoho textového editoru.
Jsme malý národ a malý stát. Máme-li obstát v Evropě a ve světě, musíme se o to usilovně snažit. Nechceme-li se stát pouze levnou a podřadnou pracovní silou, musíme se intenzivně vzdělávat a vytrvale a soustavně rozvíjet své znalosti a dovednosti. Tedy to, co je ve sdělovacích prostředcích často zpochybňováno a zatracováno. Nedostatečná vzdělanost a malý všeobecný rozhled vede k degradaci populace na nemyslící dav spotřebitelů všeho možného i nemožného, vytváří živnou půdu pro nejrůznější podvodníky, extremisty, je zdrojem ignorance a agresivity vůči lidem i přírodě.
Obracíme se proto na vás, na všechny, jejichž hlas je slyšet.
Uvědomte si, že se značnou měrou podílíte na utváření atmosféry v celé populaci, že svými názory ovlivňujete hlavně mladou generaci. Snažte se proto orientovat společnost k cílevědomému vzdělávání, k odpovědné a uspokojení přinášející práci, k úctě k tradičním hodnotám. Pečlivě zvažujte svá slova, která pronášíte o školství, vzdělanosti a vzdělávání. Mějte na paměti, že je rychlejší a jednodušší bořit než stavět. Snažte se proto být konstruktivní a motivovat pozitivními příklady.
Nezapomínejte, že zejména vy, jejichž hlas je slyšet, máte odpovědnost za naši budoucnost.
Signatáři výzvy
VŠEM, JEJICHŽ HLAS JE SLYŠET
(ke dni 19. 9. 2007)
Prof. PhDr. Ludvík Armbruster, filozof a teolog,
děkan katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
MgA. Pavel Batěk, herec.
Prof. RNDr. Jan Bednář, CSc., fyzik a meteorolog,
Katedra meteorologie a ochrany prostředí matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
prorektor Univerzity Karlovy.
Prof. PhDr. Zdeněk Beneš, CSc., historik,
Ústav českých dějin filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
předseda české sekce česko-německé komise pro školní dějepis.
Prof. RNDr. Jiří Bičák, DrSc., Dr.h.c., teoretický fyzik,
Ústav teoretické fyziky matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy
(ředitel v letech 1986 až 2003),
člen Academia Europaea,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. Ing. Tomáš Boublík, DrSc., chemik,
emeritní profesor přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
a přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc., historik a archeolog,
Ústav pro klasickou archeologii filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
člen Učené společnosti ČR.
Otakar Brousek st., herec.
Prof. MUDr. Jan Bubeník, DrSc., genetik,
Ústav molekulární genetiky Akademie věd ČR.
Prof. PhDr. Václav Bůžek, CSc., historik,
ředitel Historického ústavu filozofické fakulty Jihočeské univerzity,
rektor Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
MUDr. Jan Cimický, CSc., psychiatr, básník a spisovatel,
Modrá laguna – centrum duševní pohody.
Prof. RNDr. Petr Čárský, DrSc., chemik,
Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc., fyzik,
Ústav teoretické fyziky a astrofyziky přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,
první rektor Slezské univerzity (v letech 1992 až 1998).
Prof. RNDr. Vlastimil Dlab, DrSc., matematik,
Carleton University, Kanada,
člen Kanadské akademie věd.
Prof. PhDr. Ing. Miloš Dokulil, DrSc., historik filozofie a politolog,
Katedra informačních technologií fakulty informatiky Masarykovy univerzity.
Prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc., matematik,
Katedra matematiky fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni,
člen Učené společnosti ČR.
Jiří Dvořák, herec.
Prof. RNDr. Lubomír Dvořák, CSc., fyzik,
katedra experimentální fyziky přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého,
děkan přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v letech 1993 až 1997 a 2003 až 2006,
rektor Univerzity Palackého v Olomouci v letech 1997 až 2000 a od roku 2006.
Prof. PhDr. Vladimíra Dvořáková, CSc., politoložka,
vedoucí Katedry politologie fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze,
předsedkyně Akreditační komise (od roku 2004).
Prof. RNDr. Ludmila Eckertová, CSc., fyzička,
emeritní profesorka matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. RNDr. Miloslav Feistauer, DrSc., Dr.h.c., matematik,
Katedra numerické matematiky matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
člen Učené společnosti ČR.
Pavlína Filipovská, herečka a zpěvačka,
externí spolupracovnice Českého rozhlasu.
RNDr. Jiří Grygar, CSc., astrofyzik,
Fyzikální ústav Akademie věd ČR,
zakládající člen Učené společnosti ČR a její předseda (2004 až 2008).
Prof. PhDr. Eva Hajičová, DrSc., lingvistka,
Ústav formální a aplikované lingvistiky matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
volená členka Academia Europaea,
členka Učené společnosti ČR.
Prof. PhDr. Tomáš Halík, ThD., teolog a filozof,
Ústav filozofie a religionistiky filozofické fakulty Univerzity Karlovy,
prezident České křesťanské akademie,
člen Evropské akademie věd a umění.
Doc. Ing. Ivan M. Havel, CSc., Ph.D., informatik a filozof,
ředitel Centra teoretických studií při Univerzitě Karlově a Akademii věd ČR,
šéfredaktor časopisu Vesmír,
člen Academia Europaea.
RNDr. Pavel Hejda, CSc., geofyzik,
ředitel Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR.
Doc. RNDr. Jiří Holenda, CSc., matematik,
Katedra matematiky fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni,
první rektor Západočeské univerzity v Plzni.
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog,
ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Josef Humlíček, CSc., fyzik,
ředitel Ústavu fyziky kondenzovaných látek přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. PhDr. Milan Jelínek, CSc., Dr.h.c., lingvista,
rektor Masarykovy univerzity v Brně v letech 1989 až 1992,
Commandeur de l’Ordre des Palmes Académiques.
Mgr. Vlastimil Ježek,
ředitel Národní knihovny v Praze.
RNDr. Zdeněk Jirák, CSc., fyzik,
Fyzikální ústav Akademie věd ČR,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Jana Jurečková, DrSc., statistička,
Centrum pro teoretickou a aplikovanou statistiku Jaroslava Hájka,
členka Učené společnosti ČR.
Eva Kantůrková, spisovatelka,
předsedkyně Obce spisovatelů.
Petr Kostka, herec.
Doc. PhDr. Pavel Kouřil, CSc., archeolog,
středisko pro slovanskou a středověkou archeologii Archeologického ústavu
Akademie věd ČR,
ředitel Archeologického ústavu Akademie věd ČR v Brně.
Prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., lékař,
přednosta Kliniky dětské onkologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy
a Fakultní nemocnice Motol v letech 1983 až 2004,
děkan 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v letech 1990 až 1997 a 2000 až 2006,
prorektor Univerzity Karlovy v Praze v letech 1997 až 2000,
zakládající člen Učené společnosti ČR, její předseda v letech 1997 až 2002.
Prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., botanik a ekolog,
Katedra botaniky přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy,
děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. Ing. Pavel Kratochvíl, DrSc., Dr.h.c., chemik,
Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR
(ředitel v letech 1990 až 1998),
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Mgr. Petr Kukal, pedagog, odborný publicista,
člen Obce spisovatelů ČR, člen Sdružení autorů literatury pro děti a mládež,
předseda správní rady Obecně prospěšné společnosti při Nadaci Terezy Maxové,
provozovatel a redaktor webu Stolzová.
Prof. RNDr. Jaroslav Kurzweil, DrSc., Dr.h.c., matematik,
ředitel Matematického ústavu Akademie věd ČR v letech 1990 až 1996,
předseda Akreditační komise v letech 1990 až 2000,
zakládající člen Učené společnosti ČR,
držitel České hlavy za rok 2006.
RNDr. Jan Květ, CSc., botanik,
Katedra biologie ekosystémů přírodovědecké fakulty jihočeské univerzity
v Českých Budějovicích,
Ústav systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR,
předseda Českého národního komitétu pro program UNESCO „Man and Biosphere”,
člen Učené společnosti ČR.
RNDr. Jiří Liška, CSc., botanik,
Botanický ústav Akademie věd ČR.
Prof. RNDr. Julius Lukeš, CSc., biolog,
Biologické centrum Akademie věd ČR,
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. MUDr. PhDr. Jana Mačáková, CSc., lékařka,
Ústav patologické fyziologie lékařské fakulty Univerzity Palackého,
děkanka lékařské fakulty Univerzity Palackého v letech 1994 až 2000,
rektorka Univerzity Palackého v letech 2000 až 2006.
RNDr. Ivana Macháčková, CSc., biochemička,
Ústav experimentální botaniky Akademie věd ČR (ředitelka v letech 1999 až 2007).
Prof. MUDr. Josef Marek, DrSc., endokrinolog,
III. interní klinika – klinika endokrinologie a metabolismu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Doc. RNDr. Anton Markoš, CSc., přírodovědec a filozof,
Katedra filozofie a historie vědy přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
MUDr. Jan Marušiak, Ph.D., cévní chirurg,
primář Oddělení cévní chirurgie krajské nemocnice v Liberci.
Prof. PhDr. Pavel Materna, CSc., filozof a logik,
Filozofický ústav Akademie věd ČR,
emeritní profesor Masarykovy Univerzity (filozofická fakulta a fakulta informatiky).
Carmen Mayerová, herečka.
PaeDr. Karel Milička, pedagog a spisovatel,
ředitel střední školy přidružené k UNESCO,
člen Akademie literatury české, člen Obce spisovatelů a Klubu českých spisovatelů.
Doc. PhDr. Jana Miňhová, CSc., psycholožka,
Katedra psychologie pedagogické fakulty Západočeské univerzity,
děkanka pedagogické fakulty Západočeské univerzity v Plzni.
Doc. PhDr. Alena Míšková, historička,
zástupkyně ředitele Masarykova ústavu – Archivu Akademie věd ČR.
Prof. Ing. Petr Moos, CSc.,
vedoucí Ústavu informatiky a telekomunikací fakulty dopravní
Českého vysokého učení technického,
ministr dopravy a spojů v roce 1998,
děkan fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze.
Prof. PhDr. Ivo Možný, CSc., sociolog,
profesor a emeritní děkan fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity,
člen Učené společnosti ČR.
Barbora Munzarová, herečka.
Prof. PhDr. Jiří Musil, CSc., sociolog,
přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy,
CESES, fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy,
člen Academia Europaea,
prezident Evropské sociologické asociace v letech 1999 až 2002,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Zdeněk Němeček, DrSc., fyzik,
Katedra fyziky povrchů a plazmatu matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
děkan matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. PhDr. Radim Palouš, Dr.h.c. mult.,
rektor Univerzity Karlovy v letech 1991 až 1994.
Doc. RNDr. Karel Oliva, Dr., lingvista,
ředitel Ústavu pro jazyk český AV ČR.
Prof. RNDr. Libor Pátý, DrSc., fyzik,
emeritní profesor matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy,
předseda Evropského kulturního klubu (od roku 2004).
Prof. PhDr. Josef Petráň, historik,
Ústav dějin Univerzity Karlovy,
prorektor Univerzity Karlovy v letech 1991 až 1994.
Prof. PhDr. Miloslav Petrusek, CSc.,
fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy,
filozofická fakulta Univerzity Karlovy,
emeritní děkan fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy,
emeritní prorektor Univerzity Karlovy,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. PhDr. Petr Piťha, CSc., lingvista a pedagog,
autor vzdělávacích programů Obecná škola a Občanská škola,
nositel New Europe Prize,
ministr školství ČR v letech 1992 až 1994.
Doc. Ing. Dr. Tech. Jaromír Plešek, CSc., chemik,
Ústav anorganické chemie Akademie věd ČR,
člen Učené společnosti ČR.
RNDr. Jaroslava Plomerová, DrSc., seismolog,
Geofyzikální ústav Akademie věd ČR.
Viktor Preiss, herec.
Doc. ThDr. Martin Prudký, teolog,
vedoucí Katedry Starého zákona evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy,
děkan evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Doc. RNDr. Petr Pyšek, CSc., botanik,
zástupce ředitele Botanického ústavu Akademie věd ČR.
Ilja Racek, herec.
Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc., matematik,
Katedra matematických metod v ekonomii
obchodně podnikatelské fakulty Slezské univerzity,
prorektor Slezské univerzity.
Prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., mikrobioložka,
vedoucí sektoru Imunologie a gnotobiologie
a zástupkyně ředitele Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR,
místopředsedkyně Učené společnosti ČR.
Jaroslav Satoranský, herec.
Prof. RNDr. Eduard Schmidt, CSc., fyzik,
Ústav fyziky kondenzovaných látek přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,
předseda Akademického senátu přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity
v letech 1990 až 1992, její děkan v roce 1992,
rektor Masarykovy univerzity v letech 1992 až 1998 a prorektor v letech 1998 až 2004.
PhDr. Karel Sklenář, DrSc., historik a archeolog,
předseda České archeologické společnosti,
ředitel Historického muzea Národního muzea v Praze v letech 1990 až 1997.
Prof. RNDr. Vladimír Sklenář, DrSc.,
Národní centrum pro výzkum biomolekul přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity,
člen Učené společnosti ČR.
RNDr. Antonín Sochor, DrSc., logik a matematik,
ředitel Matematického ústavu Akademie věd ČR.
Prof. PhDr. Jan Sokol, CSc., Ph.D., filozof,
děkan fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy v letech 2000 až 2007
(a proděkan od roku 2007),
ministr školství v roce 1998.
Zdeněk Svěrák, scenárista a herec,
Divadlo Járy Cimrmana.
RNDr. Ivan Šetlík, CSc., biolog,
Mikrobiologický ústav Akademie věd ČR,
Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
PhDr. Jiřina Šiklová, CSc., socioložka,
Katedra sociální práce filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
PhDr. Eduard Šimek, CSc., numismatik a historik,
statutární zástupce generálního ředitele Národního muzea v Praze v letech 1991 až 2002,
ředitel Historického muzea Národního muzea v Praze v letech 1997 až 2002,
Pedagogické muzeum Jana Amose Komenského v Praze.
Prof. Josef Škvorecký, FRSC, CM, spisovatel,
emeritní profesor Univerzity Toronto, Kanada.
Prof. PhDr. František Šmahel, DrSc, Dr.h.c. mult., historik,
zástupce ředitele Centra medievistických studií Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy,
člen Učené společnosti ČR a její předseda v letech 2002 až 2004.
Doc. ThDr. Ivan O. Štampach, teolog,
vedoucí Katedry religionistiky a filozofie filozofické fakulty Univerzity Pardubice.
Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., psycholog,
vedoucí Katedry pedagogické a školní psychologie pedagogické fakulty Univerzity Karlovy,
prorektor Univerzity Karlovy.
Prof. Ing. Karel Štulík, DrSc., chemik,
děkan přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v letech 1997 až 2003,
předseda Grantové agentury ČR v letech 1992 až 2000,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. ThDr. Ing. Jakub S. Trojan, teolog,
vedoucí Katedry teoretické etiky evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. Ing. Karel Ulbrich, DrSc., chemik,
Ústav makromolekulární chemie Akademie věd ČR,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Miroslav Vlček, DrSc., fyzik a matematik,
vedoucí Ústavu aplikované matematiky fakulty dopravní
Českého vysokého učení technického,
prorektor Českého vysokého učení technického.
Prof. MUDr. Vladimír Vonka, DrSc., lékař,
Ústav hematologie a krevní transfúze,
člen Academia Europaea,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Petr Vopěnka, DrSc., matematik a filozof,
emeritní profesor Univerzity Karlovy,
prorektor Univerzity Karlovy v roce 1990,
ministr školství v letech 1990 až 1992.
Prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc., fyziolog a hudebník,
Fyziologický ústav Akademie věd ČR,
Katedra fyziologie živočichů a člověka přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy,
člen Royal Physiological Society London, Cambridge,
primárius Kvarteta Heroldova klubu,
zakládající člen Učené společnosti ČR.
Prof. RNDr. Jiří Wiedermann, DrSc., informatik,
ředitel Ústavu informatiky Akademie věd ČR,
profesor Katedry teoretické informatiky a matematické logiky
matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (do 31. 8. 2007),
volený člen Academia Europaea,
člen Učené společnosti ČR.
Prof. Ing. Rudolf Zahradník, DrSc., Dr.h.c. mult., fyzikální chemik,
zakládající člen Učené společnosti a její předseda v letech 1994 až 1997,
předseda Akademie věd ČR v letech 1993 až 2001.
Ing. Miroslav Zikmund, cestovatel a spisovatel.
Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., lékař a biochemik,
přednosta Ústavu klinické biochemie a laboratorní diagnostiky
1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze,
děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc., filozof,
vedoucí Katedry filozofie filozofické fakulty Masarykovy univerzity,
proděkan filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Jiří Žák, spisovatel a herec.
ales napsal:
Obecně souhlasím a kdyby na mě záleželo, podepsal bych to.
Zcela neúčinný a zbytečný se mi ale zdá apel na národní zájmy („Jsme malý národ a malý stát. Máme-li obstát v Evropě…“). Myslím, že to málokoho zajímá a nejsem si jistý jestli by vůbec zajímat mělo.
Další věc je poměrně suchopárná nepopulární forma této výzvy. Pochybuji, že právě u „těch, jejichž hlas je slyšet“ vůbec může vzbudit zájem.
Vloženo 02 Lis 2007 v 9:00 am ¶
pleytwak napsal:
Asi to s tou vzdělaností bude pravda. S pravopisem to jde tedy určitě s kopce, když jsem nedávno někde v jednom příspěvku na WEBu četl „vyděl“ a „k zemy“, tak jsem vypnul počítač a usedavě plakal… ;-)
Vloženo 02 Lis 2007 v 10:37 am ¶
DabelS napsal:
Nemá být místo „s kopce“ tak „z kopce“? Ale i já mám problémy s pravopisem a to jsem ho na základce docela uměl (teď jsem na vysoké).
„Vyděl“ se mi taky občas podaří, prostě jak píšu rychle a mám psát „vy…“, tak automaticky tvrdé (jako předpona vy-) a až to slovo dopíšu, tak si uvědomím, že to není předpona, že je to slovo „vidět“ a musím to opravit na měkké i.
Vloženo 02 Lis 2007 v 5:05 pm ¶
Stardesign napsal:
S timto problemem se setkavam dnes a denne. Ucim rekvalifikace (Grafik reklamy – coz by mel byt na vystupu clovek schopny pracovat v reklamnim nebo grafickem studiu jako „pocitacovy delnik“ – kreslit, rozkreslovat, tisknout, skenovat atd.
Bohuzel jsem narazil na elementarni problemy: „maturanti“ a nevumi definovat usecku, nevi jak vypada graf x na druhou, neznaji vubec pricip videni, co je to svetlo, co je to barva a jine elementarni znalosti dulezite pro grafikua praci v reklmne a bohuzel nemaji ani zajem se tyto informace dozvedet. Kdyz jsem tedy projevil snahu tyto mezery zacelit, byl jsem studenty (mohu-li je tak nazyvat) osocen, ze teorii nepotrebujou, a ze chteji jen kreslit! priznavam – rezignoval jsem; opustil mne elan a kreslime. sice nikdo z onech zaku nevi proc a jak kreslime, ale kreslime, delaji „praxi“, jak sami chteli, ale vysledkem bude „neco“ nepouzitelneho v dalsi praxi. Bohuzel dnes je dulezitejsi klidek a hlavne nemit problemy, nez urcita uroven vzdelani a zajmu studentu o problem. A bohuzel pro ucitele – podpora neprichazi ani shora. neni nic horsiho, nez rozzlobeny rodic, ktery spila rediteli, ze jeho synacek nebo dceruska je ze skoly vystresovana, protoze ucitel po nem/ni chce domaci ukol. A kdo to odnese? Nikoliv ditko zlobive ale ucitel. je mi smutno, kdyz vidim, jak nemam nikdo ze zaku nebo studentu o nic zajem. Oooo, omyl maji zajmy – SMS, ICQ, MSN, RTL, AXN, MTV, RPG. A ze vseho mne nejvice desi predstava, ze tato generace nas ma v budoucnu vest a rekneme si to uprimne i zivit. Nevim nevim. Asi si bezim zalozit penzijni pripojisteni :-)
Vloženo 03 Lis 2007 v 5:31 pm ¶
pleytwak napsal:
to DabelS: jo, když se zamyslím, mělo by to být „>>z>s>>>>>>> VJECY
Vloženo 05 Lis 2007 v 11:02 am ¶
pleytwak napsal:
Blbě se vložil příspěvek, nebo se mi to zdá? (asi jsem neměl použít ostrý závorky) Původně jsem napsal:
to DabelS: jo, když se zamyslím, mělo by to být „z koho čeho“, takže z kopce, ale nejsem si jistej, jestli se nepřipouští i to „s“. V češtině jsem nebyl žádná jednička, spíš to bylo většinou za dva, ale jako kluk jsem přečetl metráky knížek, takže to psaní beru tak nějak intuitivně a prostě některý
::::::::: VJECY :::::::::
praští člověka do očí, na to nemusí být génius. Pravopis WEBové diskuze až tak nebolí, ale jestli se to jednou rozleze do knih, tak toho bych se nechtěl dožít.
(jinak samozřejmě „vjecy“ se píše správně jako „věci“)
Vloženo 05 Lis 2007 v 11:05 am ¶
ales napsal:
[4] Jestli Vás to potěší, tak u mých dětí ještě stále platí, že jestli si postěžují, že jim dal učitel pohlavek, dostanou druhý, protože učitel jistě věděl, proč jim ho dal.
Samozřejmě se to nedá uplatňovat zcela všeobecně, je třeba učitele znát. To ovšem přináší další problém. Pokud některé z učitelů poznáte, přijdete na to, co jsou zač a zjistíte, že na problém se vzděláním se upozorňuje nikoliv za pět minut dvanáct, ale ve 12:45.
Sám jsem si z toho vyvodil, že co svým dětem dají rodiče, to budou mít. Na náš tzv. „vzdělávací systém“ se bohužel nedá spoléhat.
Vloženo 05 Lis 2007 v 11:09 am ¶
bibri napsal:
A není to náhodou případ „shora dolů“?
Vloženo 05 Lis 2007 v 11:11 am ¶
Petr napsal:
…a tráva byla dříve zelenější a nebe modřejší… Připadá mi to klasický povzdech starší generace o tom, jak je ta současná generace zkažená a špatná – potažmo neschopná.
Generace rodičů na VŠ měla jistě větší všeobecný přehled, hlavně co se týká marxismu-leninismu… Nemyslící dav spotřebitelů – a dříve se většina populace chovala jinak? Jiště že ne, jenom teď, v období přehlcení informacemi z mnoha různých kanálů se zkrátka každý dostane i k informacím, které by jinak nevyhledával = jsou víc vidět, teď se je „nedobrovolně“ dozví a usuzuje z nich „zkázu světa“. Ne nadarmo se říká „blahá nevědomosti!“ Nebo snad mám z toho, že 60% populace čte Blesk, Aha a podobně usuzovat, že jsme jako národ (civilizace) na kraji propasti? Pokud by něco jako Blesk vycházelo před 30-40 lety, tak ho nečte 60%, ale 99% obyvatel.
Stále stejné procento lidí (jako kdykoli jindy v historii) se zkrátka snaží více než ostatní, podnikají, dělají vědecký výzkum, zkrátka tvrdě pracují. Kolem sebe jich mám mnoho a určitě se s vámi shodnu na tom, že většina oborů se v současnosti vyvíjí s takovou dynamikou, že je nutné se stále učit a přebírat nové poznatky se stále větší rychlostí – to jistě dříve v takové míře nebylo…takže bych to neviděl tak pesimisticky :-)
Vloženo 05 Lis 2007 v 12:42 pm ¶
Jarda Uher napsal:
Zajímavý článek, ale měl by být publikován např. v médiích třeba v televizi místo přihlouplých a stále se opakujících reklam, protože na tyto stránky se dostane jen člověk, který se chce něco dozvědět.
Vloženo 06 Lis 2007 v 8:16 am ¶
pleytwak napsal:
to Petr: pochopil jsem to správně tak, že se vlastně nic neděje? Jde jen o to, že pár dědků (asi komoušů) skuhrá nad svým stářím? Tak to mě hned nenapadlo…
Vloženo 06 Lis 2007 v 10:06 am ¶
Petr napsal:
to pleytwak: ano nic se neděje, respektive neděje se nic, co by se už někdy nedělo :-) Podobné povzdechy byly sepisovány už ve starém Řecku (nová generace je zkažená, neuznává starší, vše se řítí do zkázy…). Pokud bychom přijali předpoklad, že od té doby je každá generace horší, než ta předchozí, tak po těch cca 85 generacích, jsme zcela určitě úplně zkažení (a ta 84 generace byla jenom o málo méně zkaženější než ta naše).
Vloženo 06 Lis 2007 v 10:51 am ¶
plastique napsal:
Já si nemůžu pomoct – píšu to všude, kde tento článek vyšel.
Na co si tady sakra stěžují učitelé na univerzitách a VŠ, když jsou to oni, kdo vzdělávají nové elity (aspoň by měli)? To si téměř po dvaceti letech všimli, že se něco děje? Co celou dobu dělali? Dnes pedagogická fakulta není schopna připravit učitele tak, aby nastoupil do školy a věděl, která bije. Nemá pořádnou praxi, neumí zapsat do třídnice, nepozná šikanu a ještě dělá gramatické chyby. Nemluvě snad o tom, že by věděl, co je ŠVP a RVP jak se píšou.
A nebude to tím, že je to dement, ale že ho to nikdo nenaučil. A kdo? Vysoká škola. Protože tam reformu školství ignorují, prý se jich netýká. Nikdo jim neřekl, že už před pěti lety měli být absolventi na reformu přichystaní, aby vymetli ten smrad ze sboroven a konečně to dotáhli do konce…
V případě ostatních, např. novinářů, si nedělám iluze, mnozí z nich neumí psát a jediné, co se po nich chce, aby uměli dobře česky. Bohužel marně. (A měkká -i na konci vět jsou jen pro pořádek, patří tam také -y.)
Končím, jinak se zase naseru. Ta výzva je pokrytecká a trapná.
Vloženo 06 Lis 2007 v 10:56 am ¶
Trm napsal:
,,s kopce“ je v poradku, protoze ,,shora dolu“ :)
To jenom tam pro vysvetlenou. :)
Vloženo 08 Lis 2007 v 6:31 am ¶
Trm napsal:
Jo a jeste pro velkyho borce ,,pleytwaka“. Hodne z tech lidi osobne znam a ackoliv jsou to fakt uz stari borci, tak rozhodne ne komousi, ale opravdovi BORCI. Viz třeba Sochor a Vopěnka.
Vloženo 08 Lis 2007 v 6:34 am ¶
pleytwak napsal:
to Trm(15): člověče, měl bys ty příspěvky číst popořadě, jinak ti unikají souvislosti…
Vloženo 08 Lis 2007 v 6:08 pm ¶
Miro Hrončok napsal:
Jsem student gymnázia a musím říct, že naprostou většinu věcí, které jsou napsány v této výzvě, bych si nikdy sám neuvědomil, ačkoli mi nezbývá než nesouhlasit. Bohužel na druhou stranu tvrdím, že v žádném případě nemůže jít o chybu jedinců, ale jde o drsný vliv okolí (když oni se*ou na školu a zvládaj‘, tak proč bych nemoh’ taky ne?). Ve škole to funguje tak, že důležitý je výsledek a cesta nikoho nezajímá. Jenže výsledek je v daném případě výsledná známka
Vloženo 09 Lis 2007 v 12:41 am ¶
Miro Hrončok napsal:
Jsem student gymnázia a musím říct, že naprostou většinu věcí, které jsou napsány v této výzvě, bych si nikdy sám neuvědomil, ačkoli mi nezbývá než nesouhlasit. Bohužel na druhou stranu tvrdím, že v žádném případě nemůže jít o chybu jedinců, ale jde o drsný vliv okolí (když oni se*ou na školu a zvládaj‘, tak proč bych nemoh’ taky ne?). Ve škole to funguje tak, že důležitý je výsledek a cesta nikoho nezajímá. Jenže výsledek je v daném případě výsledná známka (menší rovno) 4. Neříkám, že s tím souhlasím, ale musím uznat, že se v tom vezu.
Zrovna dnes nám řekl vynikající profesor na dějepis a na základy společenských věd (v mém ročníku sociologie), že každá generace mládeže v našem věku určitým způsobem „rebelovala“ proti společnosti takové jaká byla. A společnost remcala, ale nakonec se s tím nějak vyrovnala a celkově se posunula o píď dopředu, protože kdyby to ta mládež nedělala, společnost by stagnovala (už někdy od toho Řecka). Jenže v naší době (říkal), není možné rebelovat jako dřív, protože všechno skoupí komerce. Ukázal nám to na příkladu, který se odehrával celkem nedávno – rozervané jeansy. Mládež začala nosit rozervané jeansy a co se stalo? Naprosto všude se dali koupit kalhoty uměle natrhané už hned po výrobě. A učitelé? Těm to bylo jedno, ať si děcka chodí do školy třeba v tomhle. Říkal taky, že viděl texty typu „Používej/kup si/nos XYZ – buď rebel“. Že mu to přijde dost nefér vůči nám a že se bojí, co provedeme.
Nevím, jestli to má nějakou přímou souvislost, jsem přece jen tupý student s nižším rozhledem (ale graf x^2 dám a za počítačově gramotného se považuji). Měl jsem prostě chuť se k tomu nějak vyjádřit.
Držím palce.
Miro Hrončok alias churchyard
PS omlouvám se za dvojitý komentář, ale předpokládal jsem, že někdo počítačově gramotný použil funkci htmlentities() na text vkládaného komentáře.
Vloženo 09 Lis 2007 v 12:43 am ¶
Petr F napsal:
Souhlasim s Petrem, toto je jen dusledek svobody (pro antidemokraty: deje se stale to same, ale my to vice vnimame, protoze mame pristup ke vsem informacim, tzn i tem, ktere nechceme) A jinak s vyznenim clanku nesouhlasim. Role paměti ve vzdělávání je zpochybnovana pravem. Ukolem neni vsechno si pamatovat, ale vedet kde to najdu a hlavne to umet pouzit. Tzn dejepis neni uceni nazpamet dat a udalosti, ale debata o pricinach a nasledcich. To, ze klesa zajem o JEJICH uceni neni chyba jen nove zabednene generace, ale i ucitelu (prijde mi vtipne, ze ucitele nadavaji na pokles urovne vzdelani). Jedina moznost, jak dnes prezit skolu, je byt ve vsem prumerny. Vykyv ani na jednu stranu se netoleruje. Na zaver doporucuji film Gympl, ukazuje IMHO tu horsi cast mladych, ale hlavne dnesni skolstvi.
Vloženo 09 Lis 2007 v 1:00 am ¶
Lukas Rejnart napsal:
Pro Stardesign:
Jeden z problémů je, že rekvalifikace nejsou hrazené „rekvalifikovaným“ člověkem. Kdyby si to měli platit ze své kapsy, úroveň by byla úplně jiná. Když jsem si přečetl, jaké informace a vědomosti jim předáváte, bral bych je všemi deseti. Bohužel, pokud je něco dnes zadarmo, lidé si toho neváží.
Vloženo 17 Lis 2007 v 10:34 pm ¶
keysee napsal:
Nevím, nevím, až tak bych to asi nedramatizoval. Každá starší generace (a že k ní sám patřím) má tendenci varovat, že se ten svět řítí do záhuby …
Vloženo 08 Úno 2008 v 1:30 am ¶